Počátky sci-fi v literatuře 2: Nadčasová klasika

Isaac Asimov: Architekt logiky a lidskosti

Isaac Asimov byl nejen spisovatel, ale i vědec – byl to doktorovaný biochemik s vášní pro řád, logiku a lidský rozum. Jeho příběhy, ať už z legendárního světoznámého cyklu Nadace nebo ze světa série o robotech, jsou ukázkou toho, že i ve fiktivních vesmírech může panovat zákonitost. Jeho proslulé "Tři zákony robotiky" se staly nejen literárním konceptem, ale i jakýmsi etickým rámcem, o kterém dodnes diskutují jak inženýři, IT nadšenci a filozofové, tak i vývojáři umělé inteligence, která je v současné době v rozmachu. Asimovova literární síla spočívá v tom, že dokázal psát pořád o lidech, i když psal vlastně o robotech. Vždy kladl zvýšený důraz na morální dilema, na vztah člověka ke svému výtvoru a na hranice mezi strojovou povahou a lidstvím.

Arthur C. Clarke: Vědec a vizionář

Arthur Charles Clarke bývá často označován za jistého "proroka vesmíru". Zatímco Asimov se zaměřoval na logiku civilizací, Clarke hleděl ke hvězdám – a ptal se, co nás tam asi čeká. Jeho díla jako 2001: Vesmírná odysea (a její tři pokračování) nebo Setkání s Rámou (a několik dalších knih ze série) nejsou jen o technologiích, ale především také o transcendenci – o okamžiku, kdy se člověk setkává s něčím, co přesahuje jeho chápání. Clarke byl fascinován tím, jak i taková technologie může být nástrojem duchovního růstu. Jeho styl je poetický a hodně přemýšlivý – v každé větě je cítit úcta k neznámému a také pokora před vesmírem. A jak on sám říkal: „Jakmile je technologie dostatečně pokročilá, nerozeznáme ji od magie.“

Stanisław Lem: Skeptik mezi vizionáři

Zatímco Asimov a Clarke byli vesměs optimisté, Lem byl oproti nim skeptický. Polský autor, známý především díky Solaris, dokázal rozebrat lidskou mysl s chirurgickou přesností. Jeho příběhy nejsou o tom, jak doletět ke hvězdám, ale co tam uděláme, když tam dorazíme – a jestli tam vůbec dokážeme porozumět tomu, co nalezneme. Lemova sci-fi je hluboce filozofická. Zpochybňuje lidskou schopnost poznání, ironizuje víru v technologický pokrok a často ukazuje, že největší záhadou zůstává člověk sám. Kromě románů psal i eseje o vědě, kybernetice či evoluci inteligence – a už v 60. letech přemýšlel o umělé inteligenci způsobem, který je aktuální dodnes.

Co mají tihle tři společného?

Ačkoliv se jejich přístupy lišily, Asimova, Clarkea i Lema spojovaly tři věci: hluboký respekt k vědě, víra ve schopnosti lidského rozumu a odvaha klást v knihách otázky, na které nebyly odpovědi. Každý z nich ukázal tak trochu jinou tvář sci-fi – zatímco Asimov racionální a etickou, a Clarke spirituální a vizionářskou, Lem spíše existenciální a kritickou. Díky nim se celá science fiction, ať už literární nebo filmová, přestala vnímat jen jako „literatura pro geeky“, a stala se zrcadlem lidské civilizace.

Závěr

Každý z nich nám připomíná jiný aspekt lidskosti: rozum, víru a pochybnost. A možná právě v této trojici se skrývá klíč k pochopení nejen sci-fi, ale všeho kolem nás.

Pokud vás díky našemu článku jejich díla zaujala a chcete se do jejich světů ponořit o něco hlouběji, podívejte se do našeho e-shopu. Máme skladem široký výběr knih všech tří autorů – od jejich nejslavnějších titulů až po méně známé, ale stejně fascinující klenoty. Stačí si jen vybrat.

---> kategorie Sci-fi <---