Karel May se stal jedním z nejprodávanějších autorů dobrodružných knih na světě. Přestože zpočátku nenavštívil Ameriku ani Orient (poprvé se na Blízký východ dostal v roce 1899 a do USA až v roce 1908), jeho díla, zasazená do těchto exotických prostředí, jsou plná detailů, ideálů přátelství a spravedlnosti. Mayův život však nebyl snadný – čelil osobním problémům, kritikám i věznění. Tento článek přináší komplexní pohled na fascinující životní cestu a literární odkaz jednoho z nejprodávanějších autorů všech dob. Mayova díla dodnes okouzlují čtenáře svými dobrodružnými příběhy z Divokého západu a Orientu.
Dětství a mládí
Narodil se 25. února 1842 v malé vesnici Ernstthal v Sasku. Karel May pocházel z chudé rodiny tkalce a měl těžké dětství. Narodil se jako páté dítě z celkových čtrnácti sourozenců, z nichž devět zemřelo v raném věku. Brzy po narození oslepl zřejmě kvůli nedostatku vitaminů a špatným hygienckým podmínkám, ale ve věku asi 5 let mu byl zrak zázračně lékařsky navrácen. Tato zkušenost na něj silně zapůsobila a ovlivnila jeho vnímání světa a fantazii.
Navzdory rodinné chudobě byl May velmi ambiciózní a toužil po vzdělání. Stal se učitelem, ale jeho životní dráha byla brzy poznamenána konflikty se zákonem. Několikrát byl obviněn z drobných krádeží a podvodů, za což byl i vězněn. Jeho pobyt ve vězení, kde strávil několik let, mu poskytl dostatek času na rozvoj své imaginace a začal se vážně věnovat psaní.
Kariéra spisovatele
Po propuštění z vězení v roce 1874 se May rozhodl změnit svůj život a plně se soustředit na literární tvorbu. Jeho prvotiny byly spíše příležitostné povídky a příběhy do časopisů, které se zabývaly místními dobrodružstvími a historickými náměty. Skutečný zlom v jeho kariéře však nastal až na konci 80. let 19. století, kdy začal publikovat příběhy o americkém Divokém západě.
V roce 1893 vyšel jeho román "Vinnetou", který okamžitě získal obrovskou popularitu. Příběh o ušlechtilém apačském náčelníkovi Vinnetouovi a jeho bílém příteli Old Shatterhandovi, za kterého May považoval sám sebe, uchvátil nejen německé čtenáře, ale i publikum v mnoha dalších zemích. Postavy jako Old Shatterhand, Vinnetou, anebo pak také Kara ben Nemsí nebo Hadži Halef Omar se staly ikonami dobrodružné literatury.
Postavy Vinnetoua a Old Shatterhanda byly ztělesněním Mayových ideálů o přátelství, spravedlnosti a respektu mezi kulturami. Přestože May nikdy v Americe nebyl, dokázal ve svých románech vytvořit fascinující a detailní obraz Divokého západu. Zdroje pro své příběhy čerpal z geografických a etnografických knih, což mu umožnilo vytvořit věrohodnou kulisu, přestože některé prvky byly výrazně idealizované.
Mayovy příběhy však nebyly jen prostým dobrodružstvím. Obsahovaly silná morální poselství o lidské důstojnosti, míru a porozumění mezi různými etnickými skupinami. Vinnetou, jako ušlechtilý divoch, symbolizoval moudrost a harmonii s přírodou, zatímco Old Shatterhand představoval Evropana, který se učí žít podle indiánských hodnot a vytváří most mezi dvěma světy.
Kromě příběhů o Divokém západě se May zabýval také Orientem. Jeho další slavná série, byla inspirována oblastmi Blízkého východu. Hlavní postavou byl dobrodruh Kara ben Nemsí, který cestuje přes Arabský svět a zažívá napínavá dobrodružství. Tato díla měla stejný humanistický podtext jako Mayovy westerny, ale byla zasazena do exotického prostředí a prozkoumávala vztahy mezi Západem a Východem.
Mayovy příběhy o Divokém západě a Orientu se staly neuvěřitelně populárními. Celosvětově se prodalo více než 200 milionů výtisků jeho knih, což z něj činí jednoho z nejprodávanějších německých autorů všech dob. Jeho díla byla přeložena do desítek jazyků a zůstávají oblíbená dodnes.
Pozdější léta a smrt
V posledních letech svého života se May stále více stáhl do ústraní, kde pracoval na svých pamětech a duchovních textech. Jeho tvorba se v tomto období stávala více filozofickou a náboženskou, což je patrné zejména v jeho dílech jako "Ardistan a Džinistan". I přes zdravotní problémy a útoky kritiků si May uchoval pozitivní vztah ke svým čtenářům, kteří ho nepřestali podporovat.
Karel May zemřel 30. března 1912 v Radebeulu u Drážďan ve věku 70 let v důsledku vysílení, prodělaného zápalu plic a pomalé otravy těžkými kovy z olověných vodovodních trubek. Jeho smrt byla pro mnohé velkou ztrátou, ale jeho odkaz žije dál. Díla o Vinnetouovi a Old Shatterhandovi se dočkala řady filmových zpracování, především v 60. letech 20. století, kdy byly natočeny populární filmy s Pierrem Bricem a Lexem Barkerem v hlavních rolích.
Odkaz Karla Maye
Karel May ovlivnil celé generace čtenářů a autorů. Jeho romány, které přinášejí dobrodružství a morální poselství, jsou dodnes čtené po celém světě. Jeho idealistická vize harmonie mezi kulturami a vášnivé obrazy exotických míst nabízejí únik do světa fantazie, kde dobro vítězí nad zlem a přátelství překonává všechny překážky. I přes kritiku zůstává Karel May jedním z nejvlivnějších spisovatelů své doby. Jeho postavy jako Vinnetou a Old Shatterhand se staly kulturními ikonami a inspirují lidi ke zkoumání světa a hodnot, které překračují hranice zemí a kontinentů. Níže vám přinášíme kompletní seznam jeho románové tvorby včetně odkazů na tyto knihy na našem e-shopu:
Poslední cesty obou Quitzowů (1876-1877)
Zajati na moři (1877-1878), také pod názvem Zámek Wildauen
Zálesák (1879)
Žezlo a kladivo (1879-1880)
Pouští (1880-1881)
Ostrov šperků (1880-1882)
Divokým Kurdistánem (1881-1882)
Z Bagdádu do Cařihradu (1882-1884)
Lesní růže (1882-1884), také pod názvem Tajemství starého rodu
Hulánova láska (1883-1885)
Ztracený syn aneb Kníže bídy (1884-1886)
Německá srdce, němečtí hrdinové (1885-1888), také pod názvem Třemi díly světa
Cesta za štěstím (1886-1888)
Syn lovce medvědů (1887)
Duch Llana Estacada (1888), také pod názvy Duch prérie, nebo také Mezi supy společně se Synem lovce medvědů
Zemí Škipetarů (1888)
Žut (1888)
Červenomodrý Metuzalém (1888-1889)
Karavana otroků (1889-1890)
Na Río de la Plata (1889-1890)
V Kordillerách (1890-1891)
Poklad ve Stříbrném jezeře (1890-1891)
Odkaz Inky (1891-1892), také pod názvy Odkaz posledního Inky, Poklad Inků
V zemi Mahdího (1891-1893), také pod názvy Lovci lidí, Mahdí, Na březích Nilu, Otec pěti set, Poslední otroci, V ebenové zemi a V Súdánu
Vinnetou (1893), tři díly
Petrolejový princ (1893-1894)
Satan a Jidáš (1893-1896), také pod názvy Trampem v Sonoře, Vinnetou mezi Beduíny, Supové Mexika
Old Surehand (1894,1895,1897), tři díly
Černý mustang (1896-1897)
Vánoce (1897)
V Říši stříbrného lva (1897-1903), také pod názvy V zemi černých stanů, Tajemství babylonské věže, V propastech stínů a Růže ze Šírázu společně s románem Ardistan a Džinistan
Na věčnosti (1899)
A mír na Zemi (1901-1902)
Ardistan a Džinistan (1907-1909), také pod názvy V bažinách Ardistanu či Na hoře Alláhově
Vinnetou IV. (1909-1910), také pod názvy Vinnetouova závěť nebo Vinnetouvi dědicové