Historie knihtisku – vynález, který změnil svět

První byla razítka

Než na konci středověku vynalezl Johannes Gutenberg knihtisk, lidé už dávno přemýšleli, jak si usnadnit opakované „psaní“ – a tak vymysleli razítka. Ano, vážně! Úplně prvními předchůdci knihtisku byla různá pečetidla, razidla a tiskátka, která sloužila hlavně k tomu, aby člověk nemusel pořád dokola vypisovat stejný znak, slovo nebo větu. Efektivita nadevše. Všichni víme, že lidé jsou od přírody zvyklí si svou práci usnadňovat.

Ve starověké Mezopotámii – tedy tam, kde si to mezi sebou přehazovaly kultury jako Sumerové, Asyřané a Babyloňané – se používaly malé kamenné válečky, které se převalily po ještě nevypálené hliněné destičce a zanechaly na ní otisk. Takový starověký Ctrl+C a Ctrl+V! Tohle všechno se dělo už kolem roku 3000 př. n. l., takže razítkování je starší než většina našich civilizačních výdobytků.

A pak je tu ještě jedna lahůdka, a to tajemný Disk z Faistu. Byl objeven v roce 1908 na Krétě a datuje se někam kolem roku 1600 př. n. l. Jedná se o hliněný kotouč s nápisem vytvořeným pomocí jednotlivých razítek – což je vlastně úplně první známý „sazební tisk“! Co na něm přesně stojí, zatím nikdo nerozluštil, takže buď jde o hodně starý nákupní seznam, nebo třeba o antickou verzi konspiračního románu. Kdo ví?

Čína tiskla dřív, než Evropa vůbec věděla, že tisknout bude

I když si Johannes Gutenberg za vynález knihtisku vysloužil nehynoucí slávu, pravda je taková, že východní Asie měla s tiskem celkem výrazný náskok. Už v 9. století se totiž v Číně objevily první deskové tisky – to znamená, že celý text byl vyrytý do jedné dřevěné desky a pak otisknut na papír. Sice to nebyla úplně flexibilní metoda, ale pro začátek to byla paráda!

No a o pár let později, kolem 11. století, se čínský kovář Bi-Sheng vytasil s něčím ještě zajímavějším – s pohyblivými literami. Ty vyráběl z pálené hlíny, skládal je na kovovou desku, kde je následně slepil voskem a po vytištění celý aparát zase rozebral.

Korejci ale také nelenili a přišli s ještě odolnější verzí – kovovými literami. A tak v roce 1234 vznikla podle všeho první kniha tištěná pohyblivými literami, která nese název Sandem Remum (ano, fakt to zní trochu jako zaklínadlo). Ale byla to sbírka zákonů. A pak tu máme Knihu Čikči z roku 1377, což je nejstarší dochovaný tisk svého druhu. Myslím, že Asie si v tomto ohledu zaslouží respekt!

Jenže technika se tam moc nerozšířila. Mosazná písmenka se musela vyřezávat ručně, lisy se nepoužívaly a celý proces byl zkrátka pomalejší než třeba průměrný šnek. A výsledek? Východní Asie dál jela na klasiku – dřevěné desky – a až v 19. století tam moderní knihtisk dorazil z Evropy. Trochu paradox, nemyslíte?

Jak to celé začalo - Gutenbergova geniální myšlenka

Knihtisk byl v podstatě revoluce na papíře – doslova. Dnes bychom tomu klidně mohli říkat středověká kopírka. A kdo za tímhle převratem tedy vlastně stál? Nikdo menší než světoznámý středověký vynálezce Johannes Gutenberg (1400-1468, Mohuč) – muž, který na přelomu let 1447 a 1448 vytáhl knižní svět z temného věku ručně opisovaných pergamenů a razítek.

Jeho vynález byl postavený na geniálně jednoduchém nápadu: používat jednotlivé kovové litery, které se daly znovu a znovu skládat a odlévat v podstatě jako LEGO pro dospělé písmomily. A světe div se, tenhle nápad se šířil jako lavina – nejdřív Evropou, a pak dál do celého světa.

Ty nejstarší tisky vzniklé do roku 1500 se dnes honosně nazývají inkunábule (což zní zase téměř jako kouzelnické zaklínadlo), mezi lety 1501–1520 přicházejí na řadu postinkunábule a až do roku 1550 se tisk označoval jako paleotypy. Jsou to trochu jazykolamy, ale dodávají historii knihtisku správný šmrnc!

Od cvakání lisu k tichému bzučení tiskárny

Zatímco Gutenberg by si při pohledu na dnešní tiskárnu asi myslel, že jde o nějakou černou magii, vývoj šel zkrátka kupředu. A to velice rychle. Po staletích, kdy to pod tiskovým lisem pěkně práskalo a vonělo to po olově, mosazi, inkoustu a trpělivosti, přišla doba velkých změn – a to doslova.

S příchodem průmyslové revoluce se z ručního tisku staly hlučné tiskové stroje, které zvládaly vychrlit noviny ještě rychleji než ranní drby na trhu. Jenže ani to netrvalo věčně. V druhé polovině 20. století se technologie rozhodla, že už má dost i mechaniky, a pomalu se začal rodit digitální tisk.

Digitální tisk totiž přišel s jedním geniálním vylepšením: žádné saze, žádné válce, žádná složitá příprava – jen soubor v počítači, pár kliknutí a voilà, papír vyjíždí z tiskárny s naprostou přesností. Zatímco dřív byla výroba knih (nebo čehokoliv tištěného) běh na dlouhou trať, dnes vytisknete třeba jeden kus personalizované brožury a za minutu ji můžete držet v ruce.

Digitální tisk navíc změnil i způsob, jak o tisku přemýšlíme – už nejde jen o kvantitu, ale o flexibilitu, kvalitu a rychlost. Malonákladové tisky, tisk na přání, nebo třeba personalizovaný obsah (třeba když chceš, aby každé pozvání na svatbu mělo jiný text) – to všechno je díky digitálu hračka.

Od dřevěných desek ke kliknutí na tlačítko „Koupit“

Knihy jdou s dobou. Ať už se tiskne mechanicky nebo digitálně, jedno zůstává jisté: knihy přežily každou technologickou revoluci. A právě díky tomu dnes můžeme číst, tvořit a sdílet příběhy rychleji než kdykoliv předtím. Co dřív trvalo týdny a měsíce, dnes zvládneme během pár kliknutí – a to platí právě i pro nakupování knih.

Na našem e-shopu – Knihoweb.cz - najdete knihy všech žánrů, od historických románů přes fantasy až po moderní bestsellery. Mrkněte se na náš e-shop s levnými knihami z druhé ruky, kde na vás čekají tisíce knih skladem.